Je mi jedno, co a s kým dělají jednotliví vyvolení v posteli. Je mi jedno, z čeho jsou obviněni, je mi jedno, z čeho byli, ať už právem nebo neprávem, nařčeni seriózními nebo bulvárními médii.
Pro mě bylo rozhodující to, jak se se situací ve vile REÁLNĚ vypořádají, jak se budou chovat k ostatním ve skupině. A tady u mně Vlado jednoznačně prohrál. Přestože nemám nic proti většině vlastností, které ukázal, je myslím jisté, že v jakékoli zátěžové situaci ztrácí schopnost dialogu. A možnost vést dialog je jedním ze základních principů, na kterých funguje komunikace a vlastně celé lidské společenství.
Říct svůj názor, vyslechnout názor ostatních. To, co jsem na začátku na Vladovi obdivovala, jeho schopnost intuitivně cítit ty míň hodné a míň spravedlivé, se mi v kontextu dalších událostí jeví jako náhoda. Na začátku si za své nepřátele zvolil ty pravé a těžil z toho až do konce soutěže. Jeho úsudek pro mnohé získal nádech svatosti, i když už neměl nic společného s realitou. Na místo starých přemožených nepřátel nastupují další a další. Okruh se zužuje, ale vždy se najde někdo, na koho Vladko ukáže prstem.
Nepřítel!!! Hr na něj!