Spíš mám pocit, že podle tohodle vzorce - ''říká upřímně, cosi myslí'' - by se dalo uznat v podstatě všechno. To by jsme taky mohli postupně oslavovat zloděje, že nám krade peníze, ale upřímně mi to oznámí do očí. Navíc to, že Vladko neustále a vědomě hrál tuto hru na upřímnost neznamená, že nám nebo komukoliv ke komu mluvil, zjevoval nebeskou pravdu. Naopak, většinou mluvil jenom proto, aby se druhý nedostal ke slovu