Mezitím drak vyžaduje stále nové oběti. Nakonec si odnesl i veselého šaška Emila a nástrojem zas musel být rytíř Michal. A králova myšlenka byla stále neodbytnější v království bude nakonec místo jen pro jednoho krále. Není už můj milovaný rytíř moc silný?
Pak se stalo, že cizí vojska napadla království Vily a král se zbytkem družiny musel hledat útočiště v sousedním království. V tomto království přivítali krále radostně, ale jeho rytíře taky. A nejen dvořané, ale i dvorní dámy se začaly okolo rytíře Michala točit. Král pomalu zapomínal na rytířovy zásluhy a vnímal jen to, že je ohrožený ve svém vládnutí.Rytíř je mladý a krásný, já už životem unavený, říkal si. A pomalu začal svého rytíře nenávidět. Ale protože rytíř Michal svého král nikdy nezradil, nechápal proč je napadán a začal se bránit. Po několika dnech pobytu v cizím království došlo na nejhorší. Drak si vyžádal další oběť. A král poprvé rozhodl, že svého rytíře drakovi předhodí. Aby ulehčil svému svědomí, obvinil ho ze zrady. Rytíř,vždy věrný, toto obvinění nemohl dopustit a s krvácejícím srdcem vyzval na souboj svého krále. Věděl skoro jistě že rytířové krále neporážejí a že jde na jistou smrt, ale hrdost byla v tu chvíli větší než touha po místě v království.
Král a jeho rytíř jdou do boje, drak se blíží. A vítězí král. Rytíř jde na smrt beze strachu a přeje zbylým obyvatelům království sílu. Loučí se se svým králem a jde vstříc svému osudu jeho poslední slova jsou všem jasná-když už jsem se musel obětovat já,