hysterie psychický stav, pro který je charakteristická výrazná a nestabilní emotivita (citlivost), sklon k primitivním reakcím, pocity životního neuspokojení. Nápadná je snaha o předvádění duševních stavů pro okolí, projevující se v nejvýraznější formě jako hysterický záchvat (třes, zmítání, křeče, zrychlené dýchání, některé poruchy vědomí, někdy až vyklenutí celého těla do oblouku na rozdíl od jiných záchvatů je však tento určen divákům, event. pády jsou opatrně "sehrány"). Někdy se objevují tzv. konverze připomínající jiná onemocnění (obrny, slepotu apod.) disociační či konverzní poruchy. Na rozdíl od nich se však neřídí základními fyziologickými zákony (atypické obrny, slepota nevede ke srážkám s předměty apod.). Někdy však není lehké odlišit udávané příznaky ze strany vnitřních orgánů od skutečného organického onemocnění (simia morborum). Dnes převládají právě tyto méně nápadné projevy, na rozdíl od záchvatů a výraznějších konverzí, které byly častější v minulosti. H. může být součástí narušené struktury osobnosti (hysterická psychopatie projevující se vlastně neustále způsobem chování a jednání kromě uvedených příznaků bývá značná prolhanost, intrikánství, předstírání), nebo jde o důsledek drastického zážitku (hysterická reakce) nebo dlouhodobě neuspokojivé situace (hysterická neuróza). H. postihuje podstatně častěji ženy než muže. Dávní lékaři spojovali na základě svých pozorování uvedené jevy s pohlavními orgány ženy (děloha řecky hystera); dnes se soudí, že snad