Pavel zde obhajuje Jindru, jako by to byl jeho syn. pavel je zahleděný do Jindřicha. nezná ho osobně a pěje na něj tady chvály až do aleluja. jindra je normální hňup, který pro svojí duševní prostotu není ani schopen nějakých intrik. není tak hodný jak si myslí, je jen neupřimný, pŕto neříká lidem věci do očí. jindra je zvláštní tvor, kterému nelze věřit ani A a ani B. SOudit nebo chálit ho může člověk, který ho zná ze soukromí. Jako charakter mi nepřijde. Spíš naopak.