Cumlavo, jsi tu ještě?
Víš, jak jsem teď psala o tom, že z nás ostatních by Míšu asi nikdo nekontaktoval, vzpomněla jsem si na to, kdy a jak jsem si tě vlastně všimla. Bylo to už předtím, než jste s Greis psaly tu pohádku. Líbil se mi tvůj smysl pro humor, Greis taky samozřejmě, ale u tebe mě upoutalo i to, jak jsi dokázala reagovat na lidi, kteří tam chodili nadávat a urážet. Já měla často chuť na ně taky vylítnout, ale ty jsi to tam obvykle nějak zklidnila a mě taky. To už jsem ti psala tenkrát, že máš takovou schopnost vytvářet pohodu kolem sebe. Ani nevím, proč mě to napadlo právě teď. Každopádně jsem strašně ráda, že jsem se tu s tebou neminula.