Máš pravdu, je to můj problém. Máme to doma u blízké osoby a ten nástup byl dost podobný (až po třicítce, do té doby jen neuróza).Lékařka nejsem, jen laik s intenzivní osobní zkušeností. Když vidím Vladka v depresi jak trpí, tak trpím s ním a mám strach, aby tam nezmagořil,než to skončí.A vadí mi, když mu lidi vyčítají, že se neovládá, protože vím, že to někdy nejde. Kdyby se ovládnout mohl a uměl,tak to jistě udělá.Pomohla by mu laskavá náruč, uspokojivý sex a procházka v lese,jenže to tam nemá. Aspoň že se může odreagovat vařením.Tak se omlouvám těm, koho můj názor rozčílil či jinak popudil.