Rosťa se čtrnáct hodin proválí v posteli a ve zbytku se na sebe dívá do zrcadla jak je krásnej. Uniká mi smysl jeho dalšího pobytu ve vile. Druhé odsuzuje, že jim záleží na penězích, sám však jejich hodnotu dosud nepoznal a zřejmě díky šťastnému osudu ani nepozná. Doma ho čeká náruč bohatého tatínka. Vlado, když chytne nerva, je někdy strašně nespravedlivý, ale je to velmi zajímavý člověk a pro svou upřímnost, kterou si sám sobě škodí, má můj obdiv.