Odpověď je poměrně jednoduchá. Ivana lidem vadila míň než Juli. Tento človíček, ikdyž jsem mu ze začátku asi omylem fandil, v podstatě za celou dobu pobytu dokázal akorát zkuhrat na osud, povídat si s vlastníma nohama a stěžovat si na ostatní. Všiměte si, že častým tématem jeho monologů bylo litování sebe sama. Pořád měl pocit, jako by všichni měli oproti němu nějakou protekci. Často začínal slovy Já jsem...Já nemuhu...Já musím...Já chci. Až to hraničilo s narcizmem. Asi korunu tomu dal v okamžiku, kdy prohlásil, že pokud se z duelu vrátí Ivana, něco podstantného mu to napoví o lidech venku. Že by to něco mohlo napovědět jemu o jeho chování ho ani nenapadlo. Hláška, že on si účast ve VV vybojovat /ikdyžneřekl, že ostatní ne, ale vyznělo to tak/ byla jen dokreslující. Jeho ohánění se vírou bylo taky trapné, hlavně vzhledem k hejo fatálním neznalostem v této otázce. Byla to jen taková póza. Takže dostal, co si zasloužil.