Jeden malý chlapeček se vždy před spaním pečlivě modlil. Jednou si
tatínek řekl, že si synkovu modlitbu poslechne. Tak večer zastavil s
uchem na dveřích. Synek odříkal Otčenáš a poté:"Dobrou noc, tati,
dobrou noc, mami, dobrou noc babi, sbohem dědo." Druhý den dědeček
umřel a tatínek si vzpomněl na divnou modlitbu a velice ho to
překvapilo. Proto se večer zase zastavil u dveří a poslouchal:
"Dobrou noc, tati, dobrou noc, mami, sbohem babi." A další den umřela
i babička. Tatínkovi už se to vůbec nelíbilo, a o to více ho šokovala
večerní modlitba: "Dobrou noc, mami, sbohem, tati."
Druhý den se probudil zpocený a nervózní. Celý den v práci se šíleně
nervoval, kdy ho co potká. Odpoledne dorazil domů s úlevou, že den ve
zdraví přežil. Manželka si všimla jeho nervozity a ptala se ho, jaký
měl den. Když jí odvyprávěl o té spoustě práce, tak ona:
"Ja taky měla dneska honičku. Jo, a slyšel's už, že umřel náš
pošťák?"