Už jen pár dní nás dělí od očekávátelného a nutno přiznat i víceméně zaslouženého vítěztví Tonyho ve VV2. Tony byl sice nejvýraznější a nejsilnější osobností ve vile, ale nemohu se zbavit pocitu, že tuto řadu pohřbil do diváckého nezájmu především on. Ve VV1 i VV2 bylo velmi dobře vidět, jak nejsilnější osobnosti mohou formovat celou skupinu, mít vliv na vztahy v této skupině a i na převažující "strategii přežití". Jaký měl Tony vliv na VV2? Především se mu podařilo svůj přístup ke hře (předvádět ksichtění na kameru a často trapná snaha o show a bavení diváků) prosadit jako jedinné správné pojetí hry. Přitom toto pojetí z hlediska divácké percepce je to nejméně zajímavé. Účastníci RS nejsou profesionálové a kdo by se díval na amatérské snahy o televizní bavičství. Proč na toto pojetí přistoupil i štáb vycpáváním rekapitulací neustálým mamkotaťkováním mi není jasné. Ostatní účastníci s tímto pojetím nedokázali soupeřit. Některým vyhovovalo maximálně (Martin), jiní se vzhledem k věku a nevyzrálosti osobnosti rádi schovali pod ochraná křídla velkého Jalovce (Karin, Karol, Petr, Danča, Pity), skupinka několika Tonyho konkurentů zase neměla příliš šancí na úspěch (Marcy příliš přecitlivělá, Pavel příliš jednoduchý, Pluto příliš uzavřený). VV2 byli především Tonyho hrou (minulý čas užívám záměrně) a vítězství si z tohoto úhlu pohledu jistě zaslouží. Ale pokud tato řada za moc nestála, je to především Tonyho zásluha.