Zrovna tak při milostných výstupech ať hraných či skutečně prožívaných, je hned souzen a to nejen obyvateli vily, ale i diváky. Přesto nejpůsobivěji na mne zapůsobila scéna z VV1, kdy večer v bazénu si Monika se Sašou prožívali romantickou koupel. Myslím, že režisér, kameraman a samotní aktéři by za tuhle scénu získali vysoké ocenění. Přiznejte si, kdo by nechtěl něco podobně romantického si zažít se svým milovaným partnerem? A pak ta sprcha urážek, co následovala! Rozbor toho, zda to bylo, nebylo morální, zda se má takhle mladý člověk chovat, zda vztah vydrží..mnoho hukotu pro nic. Moralizující dusno a přes to je tahle scéna nezapomenutelná jako hláška Já Petr Zvěřina z Václaváku! Co se týče Vladka, pamatuji si jen jeho dlouhé vlasy, které mne zaujaly, protivný gumový škleb a jeho nekonečný pesimismus. Pro mne byl nudný zrovna tak jako krásná Karin, která mezi námi, je vcelku normálně dobře vypadající dívka. VV2 jsou mnohem více akční, mají přísnější režim od štábu, úkoly byly na počátku dost zavádějící, štáb nutil hráče pomlouvat se mez sebou, dělat si někdy i dost stupidní naschvály. Tím nastavil laťku a předurčil směr show. Zprvu bylo úkolů málo a nevýrazných, temperamentní Martin se nudil a začal v duchu štábu režírovat nové úkoly ve vile. Tony pochopil, že akčnost je to, co udrží diváka u TV a nikdo z přítomných nebyl k mání něco dělat, všichni vyčkávali, stáhli se a tupě plnili úkoly, bez odporu, bez dohadů jak ovce. Něco katastrofálního. Víte proč chtěli Filipa lidi