Tony je však v principu silnou, vůdčí osobností, na kterou se dětinský a k závislosti inklinující Martin až nezdravě navázal, a tak taťka přenáší na mamku své zkreslené vnímání světa a ostatních VyVolených. A Martin pod heslem poturčenec horší Turka všechny Tonyho konstrukty přejímá a prožívá je v míře odpovídající jeho emocionální labilitě. Je z VyVolených nesporně v nejhorším psychickém stavu. Případné vypadnutí v Duelu tak pro něj může být jak vysvobozením, tak posledním hřebíkem do rakve - nemusí následný stres unést a může se stát, že se se "skutečností očima diváků" prostě nesmíří, nedokáže přijmout přílišný rozpor a zůstane ve svém, nebo spíše v Tonyho vykonstruovaném světě. Ani případný návrat do Vily však Martinovi příliš nepomůže - pravděpodobně posílí jeho přesvědčení o Tonyho pravdě a zaplete ho ještě více do sítě lží, polopravd a intrik.