Přiznám se, že jsem ti ze začátku nevěřila, že to zvládneš, protože jsem si představovala, že ten stres nezvládneš, ale hluboko smekám a fandím ti. Doufám, že tě už nic neohrozí a ani neporazí, aby jsi se k té hrůze vrátila. Hlavně kvůli synovi. To nejhezčí jsi bohužel s ním propásla (myslím tím věk kdy se vše učí a poznává - vím o čem mluvím mám 2 malé škvrňata) Ale ono je krásné být vůbec s ním , že jsi to zvládla a tím jsi většině vytřela zrak. DRŽ SE !!!
Hezké svátky Káča