Naprosto se nezabývám Terezinou minulostí ani nehodnotím Terezino "přegestikulované" vystupování, ačkoli ho ráda nemám. Ale dost zásadně se mi nelíbí, jak se Tereza snaží za každou cenu demonstrovat před Vyvolenými i diváky svoji "drsňáckou" autoritu. Možná to má v popisu práce, ale připadají mi zbytečné a trapné věty typu: "NEEXISTUJE!!!, aby něco nefungovalo!" nebo: "JE TO JASNÝ?!", dále: A NECHCI SLYŠET, že...!"atd. atd. Připadám si vždycky, že jsem buď svědkem u policejního výslechu nebo čtu tristní příklady, jak nemluvit s malými dětmi. Je to o to horší, že Tereza jedná s dospělými lidmi a její přístup je naprosto nepartnerský, povýšený, antipatický. Navíc, pokud jí tento přístup každý nebaští (např. Honza), Tereza se ztrpňuje o to víc, protože její rádoby autorita není přirozená. (Když se šel Honza při duelu pozdravit se svojí rodinou, Tereza za ním marně volala : "Honzo, NESMÍŠ, NESMÍŠ!!", a pak, když viděla, že jí Honza nevěnuje pozoronost a s rodinou se i přes "zákaz" pozdravil, Tereza prohlásila: "Tak takle jo, takle jo!", aby to náhodou nevypadalo, že situaci nemá pod kontrolou, ale že ONA to vlastně Honzovi POVOLILA... Připadalo mi to velmi komické.) Chápu, že jsou třeba daná určitá pravidla, ale záleží na tom, jak se podají. Nemusí být dramaticky vynucená jako od Terezy, ale jsem 100% přesvědčená, že lepšího výsledku (a méně trapného) lze dosáhnout pohodovým a partnerským přístupem; ne rozkazem, ale prosbou. Jinak Tereze přeju hodně štěstí v životě.