teď jdu čirou náhodou kolem toho velkýho staveniště a co nevidim , žebřiňák tažený poctivím chovným plemenem kravským (stračena blanická),na kozlíku sedí mladík s divokým plameným pohledem a kudrnatou černou kšticí v ruce klacík a neartikulovaně vyřvává něco o tom že prej " na hotel " , za ním balancují dvě puvabné děvy v rukou držíce jakousi skleněnou nádobu a v ni , můj ty bože , zlatá rybka (určitě kouzelná) , spanilé děvy mumlají cosi o Igorovy a že ho jako nedaj , vzadu sedíce nohy vlajíce dva bodří hoši objímajíce plačíce určitě bratři, řekl bych asi ,podel vozu pobíhá místní omladina pobízející domorodé obyvatelstvo výkřiky " za vozem" toť vše co jsem zřel při své pravidelné nedělní vycházce