Ještě před týdnem nebo dvěma bych docela váhal, který z dvojce Emil a Martin bych zvolil, ale postupem času se přikláním k Emilovi. Emil má svoje pětiminutové mouchy, ale postupně se uklidňuje a místo úvah o odchodu domů konečně začíná hrát. Pravda, občas jsou jeho výstupu trochu trapné a exhibicionistické, ale po většinu doby se na něj dá koukat. Je mi bližší i z lidského hlediska, jako člověk, který má svou rodinu, než Martin, u kterého se mi zdá, že spíše je pro něj prioritnější hodnota peněz a trávení volného času s kamarády než úvahy o rodinném zázemí.
Martin je inteligentnější a má dobré hlášky, ale je mi naprosto nesympaticky, často se mi zda, že se chová jako v práci se svými klienty. Jestli opravdu něco nemám rád, tak je to právě arogance, která z jeho hlasu a fyzického projevu číší. Kdybych takto mluvil ke svoji holce, tak počítám, že do týdne bych si musel hledat novou.