píšu za sebe, nikdy jsem se v diskuzích nepřevlékala za nikoho jiného a těch pár přísloví, pod značkou věčný student (za kterého se mimo jiné, stále pokládám), nikomu snad neublížilo.
Přiznávám, že jsem na tomto fóru, bývala ráda.

Každý člověk má i svůj sociální status, odkud vychází. A každý člověk má právo, mít to své místo, kam může přijít kdykoliv. Kdykoliv bez ohlášení, v kterékoliv době, bez slávy, bez peněz, bez úspěchu ať už je zdravý, či nemocný, mladý, či zestárlý a ozdoben již vráskami, hezký, či nehezký šťastný, ale i nešťastný , ale na tom místě, musí najít otevřené dveře. Tam ho přijmou, pomůžou, nebudou mu nic vyčítat, nic očekávat. Každý člověk jde světem líp, když ví, že někde na něj někdo čeká, aniž by od něho něco chtěl. Každý člověk ví, je to jeho m í s t o , kam se může vrátit, i když vše ostatní zklamalo.
K Heleně a Sagymu a všem ostatním, kterých se to týká
Jen skutečně dospělý a vyzrálý člověk, přestává všude kolem sebe hledat viníky, kteří stále chybují. Prohřešky vidí lépe ti kolem nás, ale pochopit je a odpustit, dokáže jen skutečně dospělý. Je totiž tak silný a sebejistý, že dokáže být shovívavý ke slabosti druhých, dokáže odpustit a nebýt hned osobně dotčen, nevykládat si každou maličkost jako záměrný útok a bůhví jakou schválnost. Člověk, kterému mnohem více záleží na tom, co si o něm myslí ostatní, než co si o sobě myslí on sám, ztrácí své schopnosti i svou osobnost. Je změnitelný a vyměnitelný a přestává být vlastně sám sebou. K