Prostě člověk žije osm let s milenkou a v pětadvaceti si uvědomí, že ničeho nedosáhl nikoho nezajímá, a že se potřebuje zviditelnit a to za každou cenu, i kdyby měl popřít sám sebe. Je to pro něj únik, jelikož své staré já nenáviděl a teď je pro nového Vladka jednodušší myslet na to, že je někdo jíný. Na druhou stranu je stále citově labilní.