Nevíš co mluvíš napřed se zajímej o to v čem žil a potom suď.
Českobudějovické listy - 15.9.2005


Ostrava - Dětství, jaké prožil VyVolený Emil Zajac, si málokdo dokáže představit. Dnes propuštěný třicetiletý horník vyrůstal v otřesných rodinných poměrech.

Skutečného otce poznal až v šestnácti letech, a když zjistil, že je Rom, nemohl se s touto skutečností vyrovnat. Jeho matka střídala partnery, čtyřikrát se rozvedla a Emil vyrůstal doslova na ulici. Neměl nikoho, snad kromě babičky, kdo by dokázal pochopit jeho dětskou duši.

"Emil nežil jako dítě, které si má v tomto věku hrát a vstřebávat všechno nové a hezké. Jeho matka nebyla třeba měsíc doma a on se staral o své dva mladší sourozence. Vyprávěl mi, že jednou, když matka byla zase asi čtrnáct dnů pryč, vypnuli jim elektřinu. Aby neumřeli hlady, opékal Emil své mladší sestřičce a bráškovi chleba nad plamenem svíčky," vypráví Emilova přítelkyně Radka Poledníková z Ostravy-Zábřehu a dodává: "Dodnes nerozumím tomu, proč úřady Emilově matce její děti neodebraly."

V pubertě se všechno projevilo v plné intenzitě. Kolem šestnácti let se bavil tím, že se vkrádal do zaparkovaných aut, aby si mohl vychutnat jízdu. Když ho policie při jedné z vloupaček chytila, dostal Emil podmínku. A přesto jezdil dál. Samozřejmě bez řidičáku, což se mu stalo jednoho dne osudným. Za maření úředního výkonu, který mu zakazoval jízdu motorovými vozidly, vyfasoval patnáct měsíců za mřížemi v opavské věznici.

"Našemu synovi Davidovi b