Muj drahý synu!
Písu pomalu, protoze vím, ze neumís rychle císt. Uz nebydlíme tam, kde jsme bydleli. Tvuj otec cetl, ze nejvíc dopravních nehod se stane ve dvacetikilometrovém okruhu od bydliste, proto jsme se prestehovali.
Nemuzu ti napsat císlo domu, protoze predeslí obyvatelé ho odmontovali a vzali s sebou, aby si nemuseli menit adresu.
V novém dome je vsechno velmi pekné. I pracku máme, i kdyz nejak nefunguje. Vlozila jsem do ní saty, zatáhla jsem za provázek a od té doby jsem ty saty nevidela. Ale není to tu spatné.
Minulý týden prselo jen dvakrát. Jednou tri dny a jednou ctyri dny.
Poslala jsem kabát, který jsi chtel, ale podle tvého otce by byl balík kvuli knoflíkum prílis tezký, tak jsem je urezala. Najdes je v levé kapse.
Tvoje sestra dnes ráno porodila, ale jeste nevíme co. Takze ti zatím nemuzu ríct, jestli jsi strejda nebo teta.
Tvuj bratr si vcera zabouchl klíce v aute, dost jsme se báli, protoze trvalo víc nez dve hodiny, nez me s otcem z toho auta vysvobodili.
Soused minulý týden padl do sudu s domácí hruskovicí. Zkouseli ho vytáhnout, ale hrdinsky je premohl a utopil se. Tri dny horel v krematoriu.
Ale jinác se nic zvlástního nedeje, vsechno je ve starých kolejích.

Tvoje milující matka.

PS: Chtela jsem ti vlozit nejaké peníze do obálky, ale byla uz zalepená.