Je obtížné stanovit hranici toho, co je již považováno za promiskuitní jednání. Toto posouzení navíc závisí na normách příslušné společnosti. Někdy je za promiskuitní považován jakýkoli mimomanželský sexuální styk, jiné kultury považují za promiskuitní jednání, pokud má jedinec více sexuálních partnerů zároveň či pokud partnery často "střídá". Normy v této oblasti obvykle vycházejí z náboženských představ. V Evropě lze s oslabením křesťanství pozorovat posun k liberálnějšímu pojetí sexuality, zatímco v zemích, kde je náboženství stále dominantní (např. muslimské země), jsou po této stránce normy výrazně přísnější.

Argumenty proti častému střídání partnerů se v průběhu doby měnily, vedle náboženských a citových argumentů se v euroamerické kultuře 20. století více zdůrazňují argumenty o rychlejším šíření a častějším výskytu pohlavních nemocí. Naopak ideál "volného sexu" nalezneme např. ve starověké Indii (materialismus čárváká) nebo v hnutí hippies.