Ještě není konec básníků, jen nejedou světem v rychlíku.
Sledují tiše krajinu duší a ví, že o světě jen málo tuší ...
Proplétají se zemí snů a slůvek,
co cinkají jak střípky do podkůvek.
A něžně se jich dotýkají dlaní,
co někdy hladí a někdy zraní ...