já teda zírám. Nakukuji po delší době, páč mi rodinné "problémy" na čas omezily přístup na net. Ale nestačím se divit, co se tu událo. Chtěla jsem pozdravit "staré kamarády", ale teď mám pocit, že jen píšu do památníčku (starší generace určo ví, o čem píšu). Takže zdravím všechny, co si ještě zanechali trošku rozumu a dokáží se povznést nad "malostí" druhých. Boha jeho-proberte se všickni a dejte(me) to znovu do starých kolejí. Howgh!