Atinečko, ty jsi to tak hezky napsala...opravdu moc hezky. Já bych se chtěl ráno probudit a kouknout z okna a vidět zasněžené pláně....zasměžené smrky a jiné stromy co jsou ojíněné mrazíkem...Chtěl bych vidět toho kosíka co má žlutý nos a nasypal bych mu nějaký slunečnice...Chtěl bych v létě vidět rozkvetlou louku plnou voňavých kytiček, chtěl bych se brouzdat bosýma nohama v rosou pokropené trávě....Chtěl bych zajít do lesa, který voní víc než nejdražší Dior, sednout si na pařez a koukat na mravence co lezou v jehličí...a čerpat sílu do dalších dní z jejich geniálního soužití... Chtěl bych protáhnout vodu třpytkou...chtěl bych sedět u vody a mlčky koukat na třpytivou hladinu a přemýšlet o smyslu života...O smyslu pozemnského bytí...O lidech, kteří neznají , že to nejpodstatnější je očím neviditelné...je mi jich líto, že to neznají...Chtěl bych abys mi tyto moje slova věřila, Atrinko, protože jsou pravdivá !!!
Tvůj Domčuška:-)