Přátelé po delším uvažování jsem si pro sebe udělal rozbor Tonyho strategie.
1/ zvolil cílovou skupinu náctiletých (a to považuji za hlavní), protože tato skupina ještě není tak vyzrálá, aby byla schopna vstřebat všechny protimluvy, kterých se dopustil a zároveň u této skupiny dlouho působí prvek prvního dojmu.
2/včasné vyřazení těžkých soupeřů (nemá cenu dále rozebírat)
3/ vhodný spoluhráč (vybral skvěle - slaboduchý, milující všehoschopný a hlavně viditelný)
4/ vzbudit lítost u národa (zde vystřílel prach moc brzy)
5/ neustálá sebekontrola (opět se brzy unavil)
Vychází mi s toho, že strategii zvolil skvělou, ale dopustil se několika zásadních chyb: špatně otipoval sílu soupeřů, špatně načasoval citové výlevy, svého pohunka si moc pustil k tělu, ale hlavně počítal s tím, že v globálu je národ hloupější než on a za to může společnost, ve které se venku pohybuje a ze které má zkrátka pokřivené představy.