Tak k šancím našich naprosto rozdílných favoritů. Mají šance velmi malé, ale mně o to tolik nekráčí . Jsme tu a fandíme jim. Já si jednou jako holčička chtěla vsadit na koně na dostizích své ušetřené kapesné. Bylo to jen pár kaček, ale taťka ač nesázel je vsadil Ten kůň měl mimnimální šance. Asi jsme naň vsadili jen my. Mně ho bylo líto? že ho pomlouvají a mně se líbil. No, ten kůň prostě vyhrál závod. Favorit klopýtl, ten za ním taky, další přes ně. A ten můj je minul a vyhrál. A my s ním. Já ani neměla radost tak z těch peněz, jak z toho, že je "štychl". Proč by se to třeba nemohlo zopakovat?