Jakub mi na začátku do oka nepadl. Ani už tenkrát ve snídani s Novou. Ale ted je to asi jediný člověk, kterého si tam můžu vážit. Jeho upřímnost a přímost je to, co tohle společenství líných lidí potřebuje. A jeho přímo mateřská péče o štěnátka, o které tam nikdo nemá zajem, protože se nedokážou postarat ani sami o sobe, natož o jinýho živýho tvora, mě prostě dostala a začínám mu fandit. Jakube, držím ti palce.